Wallis a Futuna

Teritorium ostrovů Wallis a Futuna; Territoire des îles Wallis et Futuna
vlajka	; znak
Geografie
	; Poloha Wallisu a Futuny
Hlavní město	Mata-Utu
Rozloha	264 km²
Nejvyšší bod	Mont Puke (765 m n. m.)
Časové pásmo	+12
Poloha	14°18′7″ j. š., 178°6′34″ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	13 484
Hustota zalidnění	77 ob. / km²
Jazyk	francouzština (úřední), uvejština, futunština
Státní útvar
Státní zřízení	zámořské území Francie
Správce	Jean-Francis Treffel
Měna	CFP frank (XPF)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	876 WLF WF
MPZ	F
Telefonní předvolba	+681
Národní TLD	.wf

Wallis a Futuna (francouzsky Wallis et Futuna) je francouzské zámořské společenství tvořené skupinou tří vulkanických tropických ostrovů (Wallis (Uvea), Futuna a Alofi) s rozptýlenými útesy v jižním Tichém oceánu mezi Fidži a Samoou.

Správním střediskem ostrovů je Mata-Utu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv byly ostrovy objeveny Nizozemci a Brity v 17. a 18. století, první se na ostrovech usadili Francouzi. V roce 1837 přijeli na ostrovy francouzští misionáři a konvertovali původní obyvatelstvo na katolictví.

5. dubna 1842 po částečné vzpouře původních obyvatel byla Francie požádána o ochranu. 5. dubna 1887 královna Uvey souhlasila s francouzským protektorátem. Králové Sigave a Alo ležících na ostrovech Futuna a Alofi se připojili 16. února 1888. Ostrovy byly spravovány z francouzské kolonie Nová Kaledonie.

V roce 1917 se vyčlenila jako samostatná kolonie Wallis a Futuna stále pod správou Nové Kaledonie. V roce 1961 se změnil status na francouzské zámořské teritorium.

Ostrov Wallis je pojmenován po anglickém průzkumníkovi Samuelovi Wallisovi.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství Wallisu a Futuny je založeno zejména na pěstování banánů, ze kterého mají ostrovy nejvyšší příjmy, dále se zde pěstují kokosy, pepř, kakao a exotické ovoce. Země má taktéž silně rozvinutý rybolov, který ovšem slouží pouze jako místní zdroj potravy. Mezi další činnosti se řadí chov prasat a drůbeže, ovšem většina masa se dováží z okolních zemí. Stát je v dnešní době závislý na finančních dotacích z Francie, země je velmi chudá, ale mohla by prosperovat z cestovního ruchu. Nerostné suroviny zde nebyly nalezeny.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast zahrnuje ostrov Wallis (nejvíce obydlený), ostrov Futuna, neobydlený ostrov Alofi, a 20 dalších neobydlených ostrovů, tedy celkem 274 km². Pobřeží ostrovů má délku 129 km. Nejvyšší bod oblasti je Mont Puke na ostrově Futuna (765 m n. m.).

Ostrovy mají horkou, deštivou sezónu od listopadu do dubna a studenou a suchou od května do října. Srážky nabývají od 2500 do 3000 mm za rok. Průměrná vlhkost vzduchu je kolem 80 % a průměrná teplota 26,6 °C.

Pouze 5 % z celkové rozlohy ostrovů tvoří orná půda. Velkým problémem státu je kácení lesů (zbývají už jen malé části původních lesů) kvůli používání dřeva jako hlavního zdroje paliva. Následkem kácení lesů je náchylnost horských oblastí Futuny k erozi. Na ostrově Alofi nejsou žádná stálá obydlí kvůli nedostatku pitné vody.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Země je rozdělena do tří tradičních království: Uvea (na ostrově Wallis), Sigave (na západní straně ostrova Futuna) a Alo (na ostrově Alofi a na východní straně ostrova Futuna). Pouze ostrov Uvea je dále rozdělen na tři části.

Čtvrť velitelství	Hl. město	Rozloha (km²)	Populace Census 2003	Vesnice
Ostrov Wallis
`Uvea (Wallis)	Matāʻutu	77.5	10071	23
Hihifo ("západ")	Vaitupu	23.4	2422	5
Hahake ("východ")	Matāʻutu	27.8	3950	6
Mu'a ("první")	Mala'efo'ou	26.3	3699	12
Ostrovy Hoorn
Sigave (Singave)	Leava	30.0	1880	6
Alo	Mala'e	85.0	2993	9
Wallis a Futuna	Matāʻutu	192.5	14944	38

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wallis a Futuna na Wikimedia Commons
http://dominicweb.eu/fakauvea-wallisien/ - Online slovník wallisštiny - český a francouzský
http://dominicweb.eu/fakafutuna-futunien/ - Online slovník futunštiny - český a francouzský

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Státy a území v Austrálii a Oceánii

Nezávislé státy	Austrálie • Cookovy ostrovy¹ • Federativní státy Mikronésie² • Fidži • Kiribati • Marshallovy ostrovy² • Nauru • Nový Zéland • Niue¹ • Palau² • Papua Nová Guinea • Samoa • Šalomounovy ostrovy • Tonga • Tuvalu • Vanuatu

Součásti suverénních států	Chile: (Velikonoční ostrov • Ostrovy Juana Fernándeze) • Indonésie: (Papua • Západní Papua • Papua Pengunungan • Střední Papua • Jižní Papua • Jihozápadní Papua) • Japonsko: (Boninské ostrovy • Minami Torišima) • Spojené státy: (Havaj • Palmyra)

Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ostrovy Korálového moře • Norfolk) Francie: (Francouzská Polynésie • Nová Kaledonie • Wallis a Futuna) Nový Zéland: (Tokelau) Spojené království: (Pitcairnovy ostrovy) Spojené státy: (Americká Samoa • Bakerův ostrov • Guam • Howlandův ostrov • Jarvisův ostrov • Johnstonův atol • Kingmanův útes • Midway • Severní Mariany • Wake)

¹Státy přidružené k Novému Zélandu. ²Státy přidružené ke Spojeným státům. ³Řazené také do jihovýchodní Asie

Francie – France – (F)

Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra	Auvergne-Rhône-Alpes (Lyon) • Burgundsko-Franche-Comté (Dijon) • Bretaň (Rennes) • Centre-Val de Loire (Orléans) • Grand Est (Štrasburk) • Hauts-de-France (Lille) • Île-de-France (Paříž) • Korsika (Ajaccio) • Normandie (Rouen) • Nová Akvitánie (Bordeaux) • Okcitánie (Toulouse) • Pays de la Loire (Nantes) • Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille)

Zámořské regiony	Guadeloupe (Basse-Terre) • Martinik (Fort-de-France) • Francouzská Guyana (Cayenne) • Réunion (Saint-Denis) • Mayotte (Mamoudzou)

Zámořské společenství	Francouzská Polynésie (Papeete) • Svatý Bartoloměj (Gustavia) • Svatý Martin (Marigot) • Saint Pierre a Miquelon (Saint-Pierre) • Wallis a Futuna (Matāʻutu)

Zvláštní statut	Nová Kaledonie (Nouméa)

Neobydlená území	TAAF (Crozetovy ostrovy • Kergueleny • Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam • Adélina země • Roztroušené ostrovy) • Clippertonův ostrov