Slovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slovník

Slovník (zdrobnělina: slovníček, někdy též lexikon) je nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek. Sestavováním slovníků se zabývá lingvistická disciplína zvaná lexikografie.

Ve většině slovníků jsou slova zachycena pouze ve svém základním tvaru, tzv. lemmatu, přestože např. slovníky v rámci jazykových učebnic mohou obsahovat i nepravidelné tvary.

Slovníky se vyskytují tradičně nejčastěji v knižní podobě (např. Slovník spisovné češtiny). V poslední době se však objevují i digitální slovníky, dostupné na CD nebo na internetu, např. Wikislovník (český otevřený slovník) nebo anglický dictionary.com.

Typy slovníků[editovat | editovat zdroj]

Podle rozsahu se slovníky často dělí na:

  • slovníky malé, kapesní (do cca 10 000 hesel)
  • slovníky střední (do cca 60 000 hesel)
  • slovníky velké (nad 60 000 hesel)

Podle typu se rozdělují na:

  • slovníky výkladové (jednojazyčné)

Jsou napsány celé v jednom jazyce, u každého slova lze nalézt informace ve stejném jazyku, dále je lze rozdělit na:

Slouží pro překlad z jednoho jazyka do druhého, ke slovům jednoho jazyka obsahují jeho překlad v druhém jazyce, často i s výslovností, komentáři, frázemi a příklady, nebo jinými doprovodnými informacemi. Některé větší překladové slovníky obsahují i druhou část, ve kterém jsou slova pro zpětný překlad z druhého jazyka do prvního. Tyto slovníky mohou být i specializované, například se omezovat jen na odborné termíny z některé oblasti.

Mezi nejvýznamnější česká nakladatelství slovníků patří Fraus, Leda, Lingea, Fin, TZ-one.

Přenesený význam slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo slovník se používá také v přenesených významech, patrně nejčastější bude označení pro individuální slovní zásobu (mluvy) člověka („má vybraný slovník“, „používá podivný slovník“ apod.). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišuje slovník v podobě knižní nebo elektronické – dictionary (řídce dikcionář) – a slovník slovní zásoby – vocabulary (počeštěné vokabulář se téměř nepoužívá). Kořeny těchto slov jsou slova diction – mluva nebo v širším smyslu způsob vyjadřování

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]