Os organismos Unikonta igualmente se caracterizam por tripla fusão de genes que não existe nos Bikonta, assim como um único centríolo (Cavalier-Smith, 2002, 2006). Alguns Unikonta apresentam dois centríolos, porém sua origem difere evolutivamente dos Bikonta, indicando aqui uma convergência evolutiva (Cavalier-Smith 2006). Os três genes que estão fundidos nos Unikonta, porém não nas bactérias e nem nos Bikonta, codificam as enzimas que intervêm na síntese dos nucleotídeospirimidínicos carbamoil-fosfato sintase, dihidroorotase e aspartato carbamoiltransferase (Cavalier-Smith 2006). Parece provável que esta tripla fusão seja o resultado de duas duplas fusões sucessivas, uma corrente de eventos rara na evolução e com poucas possibilidades de se repetir. Este fato apoia a teoria que propõe um antepassado comum para Opisthokonta e Amoebozoa.
↑Přirozenost skupiny Apusozoa nemá silnou podporu v molekulárních analýzách. Některé analýzy naopak naznačují slabou podporu pro zařazení skupiny Planomonadida (dříve Ancyromonadida) do Hacrobia, skupiny Micronucleariida do Excavata a blízkost skupiny Apusomonadida k Amoebozoa[4] nebo na bázi Opisthokont.[5][6] Již dříve byla z Apusozoa vyčleněny skupiny Discocelida a Hemimastigida a zařazeny do Rhizaria: Filosa.[7] Někdy je mezi Apusozoa řazena skupina Diphylleida/Collodictyonida, podpora je však nízká a spíše bývá řazena do exkavát nebo společně s Apusozoa a Breviatea do zvláštní skupiny primitivních eukaryot Sulcozoa.[8]
↑Představy o fylogenetickém stromu měňavkovců (Amoebozoa) nejsou dosud (2012) ustálené, ze skupin převyšující úroveň řádu se ve fylogenetických analýzách potvrzují jako přirozené pouze Tubulinea, Archamoebae a Myxogastrea,[12] případně ještě Macromycetozoa. Jako nepřirozené se rozpadly např. dříve uváděné hlenky Eumycetozoa, nejasná je přirozenost vyšších skupin Lobosa a Conosa.[11][14]
↑Některé molekulární fylogenetické studie vyčleňují Breviatea (Breviata spolu se sesterskou Subulatomonas a několika environmentálními vzorky) do společné skupiny mimo Amoebozoa, a to buď jako bazální klado opisthokont, nebo bazální klado apusozoí nebo jako samostatný základoní klado eukaryot.[16][17]
Thomas Cavalier-Smith (2002). «The phagotrophic origin of eukaryotes and phylogenetic classification of Protozoa». Int. J. Syst. Evol. Microbiol. 52: 297–354
Thomas Cavalier-Smith (2006). «Protist phylogeny and the high-level classification of Protozoa». European Journal of Protistology. 39 (4): 338-348
Alexandra Stechmann and Thomas Cavalier-Smith (2003). «The root of the eukaryote tree pinpointed». Current Biology. 13 (17)
